V České republice vznikl návrh zákona navazující na směrnici Evropské unie, která se zabývá nízkým počtem žen ve vedení firem. Nově by alespoň třetina vedoucích pozic měla být obsazena ženami. Dále je požadováno, aby ženy tvořily nejméně čtyřicet procent členů dozorčích rad.

Požadavek se bude se týkat firem, které mají roční obrat více než 50 milionů eur, aktiva převyšující 43 milionů eur nebo zaměstnávají alespoň 250 osob. Tento legislativní krok směřuje ke zvýšení zastoupení žen ve vedoucích pozicích, čímž reaguje na stávající genderovou nerovnováhu. Ačkoliv kritéria pro tyto požadavky v Česku splňuje pouze pět firem, zákon vyvolává velké diskuze. Termín, do kdy mají být požadavky naplněny, je polovina roku 2026.

V žebříčcích genderové rovnosti se Česká republika dlouhodobě pohybuje na spodních příčkách. Podle dat Evropského institutu pro rovnost z loňského roku jsme se v indexu genderové rovnosti umístily na třetí příčce odspoda. Hůř na tom jsou jen Maďarsko a Rumunsko. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie zaostává Česká republika i v genderové rovnosti ve vrcholovém managementu.

Podle zprávy CRIF z roku 2022 nemá 70 % velkých českých firem ve svém vedení žádnou ženu, což jasně ukazuje na nerovnost na pracovním trhu. Tento fakt zdůrazňuje potřebu strukturálních změn, které by podpořily větší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Přestože přijetí kvót vyvolává rozporuplné reakce, je otázkou, zda se stávající situace změní sama od sebe bez vnějších zásahů, jakým jsou například kvóty.

Diverzita

Podporovatelé kvót tvrdí, že jsou nezbytné pro zvýšení rovnosti a zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Argumentují, že kvóty mohou vést ke zvýšení produktivity a lepšímu hospodářskému výsledku, jelikož diverzita ve vedení přináší širší spektrum perspektiv a rozhodování.

Jak dokazují i zmíněná čísla, do vedoucích pozic se častěji dostávají muži, nejen díky jejich schopnostem, ale také díky tomu, že společnost má určité stereotypní představy o tom, že muži jsou lepší lídři, a proto jsou více podporováni na cestě do vedení firem.

Stereotypní představy

Další argument podporující genderové kvóty tvrdí, že muži častěji dosahují vedoucích pozic nejen kvůli svým schopnostem, ale také díky přetrvávajícím stereotypům, které je vnímají jako přirozené lídry a podporují je tak v jejich kariérním postupu. Ženy jsou naopak viděny jako strážkyně rodinného krbu, proto se u nich dravost nebo touha po vrcholných kariérních postech neočekává a často čelí v tomto směru diskriminaci.

Kvóty jsou pak mnohdy jediným řešením, jak čelit vertikální segregaci pracovního trhu, tedy nerovnoměrnému zastoupení mužů a žen v rámci zaměstnaneckých hierarchií.

Nedostatek kvalifikace

Na druhou stranu kritici argumentují, že kvóty mohou vést k nominaci žen do pozic, na které nemají dostatek kvalifikace a budou se do nich dostávat jen díky tomu, že jsou ženy. To ovšem rozporuje nastavení směrnice, která sice upřednostňuje nedostatečně zastoupené pohlaví, ale dalším kritériem je i dostatečná úroveň kvalifikace.

Rovněž je třeba říci, že některé ženy zkrátka do vedení nechtějí, a to hned z několika důvodů. Svou roli hraje velká odpovědnost, která s těmito pozicemi přichází, stres nebo více času stráveného v práci, který může narušovat představy o work-life balance.

Kritika genderových kvót často nepřichází jen od mužů, ale i od samotných žen. Stává se, že ženy berou kvóty jako urážku a tvrdí, že pokud je žena schopná, měla by se přece do vedení v duchu meritokracie dostat sama. Je zapotřebí si klást otázku, zda prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém drtivou většinu vedoucích pozic zastávají muži není tak trochu nakloněné v jejich prospěch. V tom případě kvóty působí jako nástroj, který se snaží narovnat pokřivený systém.

Zavedení kvót pro ženy ve vedení firem podle nové směrnice Evropské unie představuje krok k posílení genderové rovnosti na nejvyšších úrovních firemního světa. I když tato regulace vyvolává v České republice obavy a rozporuplné reakce, je třeba si počkat, v jaké podobě finální návrh zákona projde Poslaneckou sněmovnou a posléze i na to, jak bude naplňován.