Na čtvrté lekci Akademie profesního rozvoje se účastnice učily postavit se za sebe, své názory a pocity – tedy (nejen) asertivní komunikaci. Lekce zaměřená na asertivitu, vyjednávání a decision-making proběhla již tradičně na půdě Amerického centra. Zakladatelka ženského byznysu Alžběta Králová tentokrát na pódiu uvítala Kateřinu Bělkovou. Mediátorku, která trojici témat představila účastnicím.

Asertivita jako dovednost

Umět srozumitelně sdělovat své názory, potřeby i pocity bez toho, aniž bychom narušovaly práva a city druhých. Dokázat říct “NE” věcem, které nechceme a na rovinu si říct o věci, které naopak chceme. Takové je umění asertivní komunikace. Schopnost, se kterou se nerodíme, ale kterou se učíme. “Asertivní komunikaci si nejde nastudovat, je potřeba ji natrénovat a osvojit si v komunikaci nové asertivní návyky,” vysvětlila Kateřina. 

Asertivita souvisí velmi úzce s naším sebevědomím, přesněji s vědomím sebe sama, tedy s vnímáním našich osobnostních kvalit. Jak uvádí Kateřina: “V asertivitě se odráží vztah, který zaujímáme samy k sobě. Promítají se do ní naše hodnoty, naše filozofie i naše osobní směřování. Abychom mohly být asertivní, musíme k sobě zaujímat pozitivní postoj. Musíme si umět pevně stát za svými rozhodnutími a mít ochotu, vůli a úsilí komunikačně a osobnostně se rozvíjet.”

Asertivita jako svobodné sebevyjádření

Těžko můžeme být asertivní, pokud často podléháme tlaku okolí a jednáme na úkor svých vlastních potřeb ve prospěch druhých. Pokud neumíme říci “NE” vždy, když nás někdo tlačí do nekomfortních situací nebo když ze strachu z nepochopení nevyjadřujeme své pocity. Můžeme být sebevědomé a přitom nekomunikovat asertivně. Nikdy ale nemůžeme být asertivní a zároveň nebýt sebe-vědomé. 

“Jednat asertivně znamená žít svobodně v integritě toho, co si myslíme, co říkáme a co děláme,” uvedla Kateřina a podělila se o několik asertivních technik. Ženám předala mimo jiné následující doporučení:

• V komunikaci se vyvarujte silně emočně zabarvených slov. Používejte nenásilný, neutrální jazyk. 
• Dejte si pozor na vytrhávání věcí z kontextu. Snažte se komplexně pochopit celou situaci a pokud je to potřeba, doptejte se na nejasná a neúplná sdělení.
• Abyste si své pochopení ověřily, naučte se obsahově protistraně přeříkat, co jste slyšely. Slovně si ověřte své pochopení.
• Využívejte komunikační schéma: Jak se cítím já – neutrální sdělení toho, co se děje – výzva k tomu, co potřebujeme, aby se dělo. V praxi může jeho využití vypadat např. takto: Cítím se přetažená a unavená. Máme tady teď hodně práce, kterou nemůžeme zvládnout v termínu, protože náš tým není kompletní. Potřebuji, abychom tuto situaci řešili. Ráda bych si s vámi stanovila priority a domluvila se na dalším postupu.
• Neulpívejte na minulosti. Proaktivně hledejte budoucí řešení současné situace.

Umění vyjednávat

Když asertivní jednání v komunikaci nevede k nalezení společného řešení, je na čase postoupit o stupínek výše k vyjednávání, uvedla Kateřina. V takové situaci doporučuje nastínit následující tři scénáře. Pomohou na komunikační protistranu vytvořit jemný tlak a uspíšit vzájemnou dohodu:

BATNA (Best Alternative to Negotiated Agreement): Co uděláme, pokud teď nedojde k dohodě?

• Když jsme se nedohodli, jaký to bude mít důsledek na fungování firmy? Co se stane,  když zítra nepřijdu do práce? Kdo za mne tu práci odvede?

WATNA (Worst Alternative to Negotiated Agreement): Čeho je třeba se obávat, pokud teď nedojdeme k dohodě?

• Budeme muset zastavit výrobu? Přijdeme o zakázku? Dostanu výpověď? 

MLATNA (Most Likely Alternative to Negotiated Agreement): Co se tak nejpravděpodobněji stane, pokud teď nedojdeme k dohodě?

• Co se samo stane? Co udělají další zainteresované strany – naši zaměstnanci/odběratelé/dodavatelé?

Vyjednávání jako cesta ke zvýšení platu

V rámci tématu vyjednávání přišla řeč také na věčné téma, jak si správně říct o vyšší plat. “Buďte perfektně připraveny a vybaveny argumenty,” poradila ženám Kateřina. “Určitě je třeba jít na jednání s konkrétní částkou, o kterou byste rády svůj plat zvýšily a především s arzenálem argumentů. 

Prezentujte důvody:

• uveďte, že jste se profesně posunula, 
• že se zvýšil váš přínos pro firmu, 
• že jste dostala lepší konkurenční nabídku. 
• Buďte konkrétní a všechny body si doma pečlivě sepište.”

 “Nezdráhejte se si vše nacvičit,” doplnila Kateřinu Alžběta Králová. “Praktický trénink je tou nejlepší přípravou. Požádejte třeba svou kamarádku, aby zastoupila vašeho šéfa a celou konverzaci si s ní sehrajte. Pomůže vám to odbourat strach a naučit se lépe své důvody verbalizovat,” doplnila Králová.

Tréninkem k dokonalosti 

Nezůstalo jen u nacvičování rozhovorů o zvýšení platu. Kateřina i Alžběta se shodly, že situační trénink stejně dobře funguje i při zlepšování komunikačních či prezentačních vyjednávacích dovedností. Stoupněte si před zrcadlo nebo se natočte na kameru a pozorujte svůj projev, s jakkoliv velkým sebezapřením se do této aktivity pustíte. Pomůže vám odhalit vaše nevědomě zažité návyky. Třeba pohupování se ze strany na stranu či nadužívání vycpávkových slov, kterého byste si za normálních okolností nevšimla. Při tréninku vyjednávacích schopností vám stejně dobrou službu prokáže simulace modelových situací.

Čtvrtá lekce Akademie opět potvrdila, že stejně jako sebevědomí nebo silná osobní značka, ani asertivita se nerodí ze dne na den. Stojí za ní dlouhodobá práce a poctivý trénink. Nejinak tomu je i s uměním sebeprezentace. S tématem, které nás čeká už 11. března. Zhostí se ho spolumajitelka Ogilvy PR Dita Stejskalová. Registrovat na lekci se můžete již nyní zde.