Rozhovor s Alžbětou Královou o zdolání Kilimandžára a odvaze překonávat překážky

Jan GothardČlánky

Zakladatelka Ženského byznysu si letos v létě splnila sen - úspěšně zdolala nejvyšší horu Afriky (5 895 m.n.m.). Kromě výstupu na Kilimandžáro vystoupila také ze své komfortní zóny a postavila se strachu. S vysokými horami neměla předtím téměř žádné zkušenosti, natož s šestidenním výstupem. V následujícím rozhovoru s námi sdílí své zážitky a dokazuje, že splnit sny si může každá z nás.

Kde se vzal nápad vystoupat na vrchol Kilimandžára?

Procházela jsem náročným životním obdobím a potřebovala jsem se na něco těšit a mít ve svém životě pomyslně nějaký další cíl. Jsem žena, která má ráda nové výzvy a “projekty”. Nechci strnout na místě, chci se neustále někam posouvat a zejména překonávat limity v mojí hlavě, vystupovat z komfortní zóny a vystavovat se situacím, ze kterých mám nejdříve obavu. Byla to také forma určité terapie, protože jdete 6 dní bez telefonu, bez signálu a bez vymožeností našeho komerčního světa. Můžete být v tichu a v přírodě, a to je nesmírně obohacující. 
Image

Co všechno zahrnovala příprava?

Příprava byla komplexní. Fyzická i psychická. Odlétali jsme 21. června, a já se teprve v polovině března vrátila ze Srí Lanky, kde jsem trénovat nemohla. Na 1. dubna jsem se přihlásila na půlmaraton, abych měla v rámci přípravy kardio. To jsem kombinovala se silovými tréninky a každý víkend jsem se snažila být někde v kopcích a ujít např. kolem 30-50 km za víkend. Někdy se zátěží, aby si tělo na fyzickou námahu zvyklo. Trénovala jsem také v horách v Rakousku, abych alespoň trochu nasimulovala převýšení, které mě čeká. Celkově jsem se hodně zaměřila na zdravý životní styl. Výrazně jsem tak zvýšila fyzickou aktivitu a přizpůsobila jsem tomu i jídelníček, do kterého jsem zahrnula více proteinů, abych měla dost svalové hmoty. A kvalitní spánek byl při tréninku také klíčovým faktorem.

Jak sis udržovala psychickou pohodu?

Hodně jsem se bavila s lidmi, kteří již tento výstup absolvovali, nebo měli za sebou dálkové trasy, abych zjistila, co vše si musím vzít s sebou, a co mě tam čeká. Měla jsem tím pádem přehled, na co si dát pozor, a jakým chybám se vyvarovat. Z hlediska psychiky bylo důležité obklopit se lidmi, kteří ve vás věří a podporují vás. S nimi jsem mohla sdílet úspěchy i neúspěchy, obavy a vše, co mě ve spojitosti s výstupem trápilo a napadalo.
Image

Co ti pomáhalo v plnění přípravy?

Nastavila jsem si priority a vytvořila rutinu, která mi pomáhala postupně dosahovat dílčích cílů. Zároveň jsem se ale snažila pokračovat ve svých obvyklých aktivitách, abych si udržovala životní rovnováhu. Bylo pro mě důležité naslouchat vlastnímu tělu a najít si čas také na regeneraci, abych se před odletem nezranila. 

Výrazně mi pomohlo, že jsem si nedávala sliby, o kterých jsem věděla, že je nedokážu splnit. Snažila jsem se být upřímná sama k sobě. Po celou dobu jsem se snažila plnit jednotlivé cíle systematicky a den za dnem. Tím jsem si udržovala disciplínu a přesvědčení, že to zvládnu.

Odkud jsi čerpala motivaci?

Pomáhalo mi to, že jsem na výstup nebyla sama, ale že jsme byli tři a motivovali jsme se navzájem po celou dobu přípravy i výstupu. Pravidelně jsem se také věnovala vizualizaci. Vytvořila jsem si v mysli jasný obraz úspěšného výstupu. To mi dodávalo vnitřní sílu a odhodlání pokračovat dále v nastaveném směru. 

Čeho ses nejvíce obávala?

Bála jsem se hory samotné a možných zdravotních komplikací. Bylo pro mě předtím nepředstavitelné vyjít do téměř 6 000 metrů nad mořem. Byl to strach z neznáma, který byl asi tou největší překážkou. Takže hlava, tělo bylo v pohodě. Při výstupu bylo zásadní brát vše den po dni a nepřemýšlet nad tím, že jdu tak vysoko. Šla jsem krůček po krůčku. A součet počtu malých kroků vám zajistí splnění výsledku. A to nejenom při výstupu na horu, ale také v pracovním životě a plnění našich profesních snů.

Co ti výprava dala?

Nádherný zážitek, který mi již nikdo nikdy nevezme. Scenérie na Kilimandžáru je úžasná a jedinečná, cítíte se jako v Avataru. Naučilo mě to žít více přítomným okamžikem a vnímat lépe přírodu a sama sebe. Rozhodně to posílilo moji odolnost, a to v mnoha ohledech. Jestli jsem ale něco zjistila, tak to, že strach máme jen v naší hlavě a 90 % našich obav se nikdy nenaplní. Je tedy zbytečné se stresovat příliš dopředu. 

Co pro tebe byl nejnáročnější okamžik výstupu?

Nejtěžší byl finální výstup, kdy jdete z nejvýše položeného tábora (4 680 m.n.m.) do 5 895 - tedy až na vrchol - a stejný den musíte slézt do 3 000 m.n.m. Tento výstup začínáte před půlnocí a jdete 1 250 metrů převýšení na nějakých necelých pěti kilometrech, než dosáhnete vrcholu. A jdete celou noc. Když překonáte výšku 5 000 metrů nad mořem a dostanete se do arktického vegetačního pásma, je tam -20 až -25 stupňů. Zamrzne vám voda (ale musíte pít), je vám zle a já chtěla jít dolů. Zvracela jsem a usínala za chůze. Bylo to pro mě nejtěžší sáhnutí si “za dno” mých fyzických a hlavně psychických sil. Chtěla jsem dolů, ale můj průvodce mě nenechal. Kdyby mě můj průvodce nemotivoval a nevykopal ze mě sílu, kterou jsem ani nevěděla, že mám, nezvládla bych to.

O jaké rady by ses ráda podělila? 

  1. Skoro všechno se dá přežít, i když to tak nemusí vypadat.
  2. Pokud už si myslíte, že jste si sáhly na dno, můžete si sáhnout mnohem dál.
  3. Lidské tělo je dokonalý nástroj, který je schopný se nesmírně rychle adaptovat. Stačí mu trochu naslouchat.
  4. Každou výzvu je nejlepší rozkouskovat na malé a postupné krůčky, ze kterých se pak skládá celek. Zvládnout se dá téměř cokoliv.
  5. Rosteme tím, že vyjdeme ze své komfortní zóny a uděláme něco, co vyžaduje získání nových dovedností v oblastech, které jsou pro nás nové.
  6. 90 % strachů je naprosto zbytečných a nemá smysl se bát nebo strachovat dopředu.
  7. Místo strachu je dobré zjistit si maximum informací, připravit se na překonání nových překážek, ale taky se umět spolehnout na ostatní (v našem případě průvodci). A brát tedy v potaz to, že na výzvu nejsme sami.

Kde hledat další inspiraci?

Knihy

Podcasty

TED Talks

Závěrem

Nebojte se jednou za čas vykročit do pro vás neprobádaných vod. Výsledkem bude nejenom pocit, který vám už nikdo nikdy nevezme, ale také zjištění, že toho zvládnete a můžete dokázat více, než si teď myslíte. Navíc posílíte svoji mentální i fyzickou odolnost. Bylo to náročné, ale všechno, co v životě stojí za to, tak není zadarmo.